PŘIHLÁŠKA

Jak probíhá výuka? 

• Individuální vs. kolektivní výuka: Hudební obor (hra na nástroj, zpěv) probíhá obvykle individuálně (učitel se věnuje jednomu žákovi). Výtvarný, taneční a literárně-dramatický obor probíhají v kolektivních lekcích.

• Teoretická příprava: V hudebním oboru je vedle hry na nástroj povinná také hudební nauka (teorie), která probíhá v kolektivu, nejčastěji v prvních 5 letech studia.

• Rozvrh hodin: Domlouvá se individuálně na začátku září s konkrétním panem učitelem / paní učitelkou podle časových možností žáka a volných kapacit školy.

Postup ročníky a stupně studia

• Přípravné studium (PS): Určeno pro nejmladší děti (zpravidla od 5 do 6 let, tj. předškoláci a 1. třída ZŠ).

• Trvá 1 až 2 roky.

• Cílem je hravou formou zjistit talentové předpoklady a seznámit dítě s oborem.

• I. stupeň (Základní studium):

  • Určeno pro děti od 7 let (od 2. třídy ZŠ).

  • Trvá standardně 7 ročníků.

  • Je zakončeno absolutoriem I. stupně (zpravidla veřejný absolventský koncert nebo výstava a předání závěrečného vysvědčení).

• II. stupeň (Základní studium):

  • Určeno pro starší žáky (zpravidla od 14 let / od střední školy).

  • Trvá standardně 4 ročníky.

  • Je zakončeno absolutoriem II. stupně.

• Studium pro dospělé (SPD):

  • Pro zájemce, kteří již překročili věk středoškoláků, ale chtějí se umění věnovat. Trvá obvykle 1 až 4 roky. 

Jak funguje postup do dalšího roku?

• Postupové zkoušky: Na konci každého školního roku (nejčastěji v květnu nebo červnu) dělá žák tzv. postupovou zkoušku před komisí učitelů. Na základě jejího úspěšného zvládnutí a celoroční práce je doporučen do dalšího ročníku.

• Podmínka věku: Pokud dítě nastoupí do ZUŠ později (např. v 10 letech), nemusí jít do přípravky, ale je na základě talentové zkoušky zařazeno přímo do odpovídajícího ročníku I. stupně.

• Absolvování: Každý stupeň (I. i II.) je brán jako ucelené vzdělání. Po úspěšném absolvování I. stupně může (ale nemusí) žák pokračovat na stupeň druhý.

Pravidla docházky a omlouvání

• Pravidelnost a povinnost: Docházka do ZUŠ je sice zájmová, ale po zápisu se stává závaznou. Žák je povinen chodit na lekce pravidelně a včas.

• Omlouvání absencí: Každou nepřítomnost (nemoc, rodinné důvody) musí rodiče omluvit předem, nebo co nejdříve po jejím vzniku (telefonicky, SMS, e-mailem nebo přes školní systém, např. iZUŠ).

• Neomluvené hodiny: Opakovaná neomluvená absence může být důvodem k ukončení studia ze strany školy.

Školní rok, hodnocení a akce

• Organizace roku: Školní rok v ZUŠ kopíruje klasický školní rok (začátek v září, konce v červnu, stejné prázdniny a státní svátky).

• Vysvědčení: Na konci každého pololetí dostává žák oficiální vysvědčení s známkami (stejně jako v běžné škole).

• Veřejná vystoupení a výstavy: Součástí výuky je prezentace výsledků. Žáci hudebního, tanečního a dramatického oboru vystupují na koncertech a besídkách; žáci výtvarného oboru vystavují svá díla. Účast na těchto akcích je brána jako součást výuky.

Finanční a materiální zajištění

• Školné (úplata za vzdělávání): Studium na ZUŠ je dotované státem, ale rodiče přispívají na provoz školy formou školného. Platí se zpravidla pololetně (částka se liší podle oboru a konkrétní školy).

• Vlastní nástroj/pomůcky: Pro domácí přípravu je nutné mít k dispozici vlastní hudební nástroj nebo odpovídající pomůcky. Školav omezené míře nabízí možnost pronájmu nástroje za menší poplatek na začátek studia.

ZUŠ jsou podle školského zákona definovány jako školy.  

Jde o typ škol, které mají Rámcový vzdělávací program, tedy státní zakázku na kvalitu a úroveň vzdělávání (volnočasové aktivity a zájmové vzdělávání tyto státní parametry nemají).  

Někdy je slyšet argument, že žáci, kteří chodí do ZUŠ, navštěvují školu svobodně, (nikdo je k tomu nenutí) a chodí sem ve svém volném čase - jsou to tedy volnočasové aktivity!?

Není tomu tak. Pouze základní školy (devítiletá školní docházka) mají režim „povinné školní docházky“. Do všech ostatních typů škol, středních a vysokých, chodí děti také ze zájmu a ve „svém volném čase“ a nikdo je k tomu nenutí. To ale přece neznamená, že např. střední škola je proto pokládána za „volnočasovou aktivitu“ (jak od rodičů často můžeme slyšet na ZUŠ)!  

Vzdělávání v ZUŠ má zcela jiný charakter, než činnosti, které jsou prováděny ve volnočasových aktivitách.

Charakteristickým prvkem vzdělávání na ZUŠ je systematická a dlouhodobá činnost, která je prováděna v rámci odborně stanovených kritérií v Rámcovém vzdělávacím programu. Jedná se o státem nastavené komplexní studium, poskytující základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech, které jsou obsahově propojeny se studiem v dalších vyšších školách uměleckého nebo pedagogického zaměření. Přesto, že „de iure“ stupeň vzdělání ZUŠ neposkytují, „de facto“ poskytováno je, protože největší část žáků přijímaných na konzervatoře nebo střední a vyšší odborné školy s uměleckým zaměřením jsou žáci, kteří absolvovali vzdělávání na ZUŠ. Nedůležitější ovšem je, že forma studia má charakter systematického a vytrvalého studia a ten posiluje u žáků vlastnosti, které zájmové vzdělávání (občasné kroužky nebo kurzy) nemůže poskytnout a není ani smyslem, aby je poskytovalo. 

Ve školském zákoně jsou ZUŠ zařazeny v § 109 pod názvem Základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání:

Důvod, proč jsou ZUŠ, jazykové školy a zájmové vzdělávání v tomto paragrafu zmíněni společně je ten, že všichni tři neposkytují stupeň vzdělání (závěrečné vysvědčení a výstup z těchto škol logicky nemůže být závaznou podmínkou pro přijetí dětí na střední a vyšší školy např. uměleckého typu). Název tohoto § tak jasně odděluje základní umělecké vzdělávání a jiné typy vzdělávání např. zájmového charakteru. U základního uměleckého vzdělávání a jazykového vzdělávání se ovšem jedná o vzdělávání, které je prováděno ve školách na rozdíl od zájmového vzdělávání, které je prováděno ve školských zařízeních. V důvodové zprávě k návrhu zákona je rozdíl mezi vzděláváním v ZUŠ a zájmovým vzděláváním jasně vyjádřen:

 „Vzdělávání v základních uměleckých školách je důležitou součástí celého systému vzdělávání. Návrh tohoto ustanovení vychází ze současného stavu, základním uměleckým školám zůstává status školy, absolventi po dokončení základního uměleckého vzdělávání dosáhnou základů vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech. I když se nejedná o stupeň vzdělání, je dosažení základů vzdělání v uměleckých oborech důležitou přípravou pro další studium absolventů například v konzervatořích.“

 O zájmovém vzdělávání naopak hovoří důvodová zpráva následovně:

„Školská zařízení pro zájmové vzdělávání nabízejí všem mladým lidem alternativní nabídku aktivního a společensky užitečného vyplnění volného času.“  

ZUŠ nejsou „zájmové vzdělávání“! Co to tedy „zájmové vzdělávání“ je?

Zájmové vzdělávání nebo lépe zájmové činnosti se provádějí ve školských zařízeních (ne ve školách) a zabývají se společenskými, tělovýchovnými a esteticko-uměleckými aktivitami. Nejčastěji mají formu příležitostné rekreační nebo relaxační činnosti, která má povahu ušlechtilé zábavy a je hodnotnou náplní trávení volného času dětí a mládeže. Plní tím také sociálně preventivní funkci proti rizikům spojených s dětskou kriminalitou, která mimo jiné vzniká také tím, že se děti ve volném čase nudí. Zájmové vzdělávání nemusí mít podobu progresivně vzdělávacího charakteru. Tím, že není koncipováno do tematických celků v časových rámcích a není prováděno prověřování dosaženého stupně na sebe navazujících znalostí a dovedností, je odlišnost s typem vzdělávání na ZUŠ naprosto patrná. V zájmovém vzdělávání jde zkrátka o to, aby si žák co v nejkratší době osahal co největší množství nejrůznější činnosti (včetně umělecké) a pak se některé z nich věnoval po dobu, pokud ho tato činnost bude „zajímat“.

Na ZUŠ jsou žáci přijímáni na základě talentových přijímacích zkoušek a průběh a výsledky vzdělávacího procesu jsou pravidelně kontrolovány Českou školní inspekcí. Kvalita uměleckého vzdělávání se tak výrazně liší od vzdělávání „zájmového“ nebo „volnočasových aktivit“.