AKTUALITY‎ > ‎

IUVENTUS MÁ OLYMPIJSKÉ ZLATO!

přidáno: 25. 8. 2014 2:07, autor: Vít Rakušan


„79.30 bodů, stříbrnou medaili, získává…“ hlásí německá moderátorka Stefanie Schreiber (mimo jiné velká fanynka Iuventus, gaude!) a napětí mezi iuvenťáky, sedícími někde hluboko v kotli arény a mnou mezi sbormistry u pódia dosahuje nejvyššího možného stupně. Ostatní české sbory zůstávají k našemu velkému zklamání daleko ve stříbru a Iuventus stále ještě nehlásí. A teď je to opravdu na infarkt, k našemu druhému zlatu (tentokrát za dětskou kategorii) zbývá půl bodu a získat stříbro půl bodu od zlata nechce z přítomných sborů opravdu nikdo. Tuhle smůlu si v sobotu večer vybraly Puelky z Litoměřic, když jim takhle uteklo zlato v kategorii duchovní hudba. Iuvenťáci ani nedýchají, všichni se drží za ruce, jen já se snažím vtipkovat, podobně, jako v sobotu, když jsem při vyhlašování výsledků naší „duchovky“ opustil doprovodného sboráka Marušku a odešel si v klidu na záchod. Chudák, netušila, že nižší i vyšší soutěž každé kategorie má dohromady více, jak 60 sborů a vyhlašování začíná od těch „nejslabších“. Tak jsem dnes pro změnu Kátě Kočové, která ve čtvrtek nemohla zpívat a byla tak odměněna převzetím dnešní medaile, v žertu nabízel, zda si něco nechce dát, že si jdu něco koupit…
Konečně ohlašují nějaký sbor s hodnocením 80.30 - tedy se zlatou medailí - a ze mě padá veliký balvan a je mi už úplně jedno, kdy náš sbor ohlásí. Zatímco v Americe jsme zlaté medaile tajně předpokládali, v Lotyšsku jsme s obměněným a oslabeným sborem na zlato rozhodně nespoléhali. Zvláště, když výborně připravené Puelky získaly nečekaně pouze 72 bodů. 


IUVENTUS nakonec překonal Ameriku o téměř 2 body a s počtem bez mála 86 bodů získal jako jediný z devíti českých sborů zlatou medaili. Radost jen kazí právě ty naše jediné zlaté. Sbormistři českých sborů při vyhlášení sedávali společně a vzájemně si fandili. Puelkám jsme zlatou medaili moc přáli, protože opravdovým kamarádům přejeme to samé, co sobě. Naštěstí si Syrinx odnáší vítězný diplom ze scénického popu v nižší soutěži a naši noví kamarádi z Lielvarde získávají zlato bodově hned pod námi.

Po obědě jsme plánovali rozchod po starém městě, ale čas letěl a plánovaný poslech koncertu šampiónů byl najednou tak blízko, že jsme se přemístili rovnou do kongresového sálu. Tam nás čekal poslech těch nejlepších z nejlepších. Žel, organizace rozdělila šampióny do dvou skupin a každá vystupovala ve stejném čase na jiném místě města. Do poslední chvíle nebylo možné zjistit, které kategorie budou kde ke zhlédnutí a protože volných lístků v obou rižských sálech rychle ubývalo, vybrali jsme jeden ze sálů a doufali, že volba byla správná. Koncert byl zážitkem, viděli jsme krom jiných neuvěřitelné výkony ve scénickém folklóru a scénickém popu. Avšak nedaleko odtud v universitním sále ve stejné době vystupoval trojnásobný šampión a letošní pokořitel bodového rekordu 99 bodů André van der Merwe, nejcharizmatičtější osobnost sborového světa, jehož výkony s universitními sbory Jihoafrické republiky berou celému sborovému světu dech. André náš sbor dobře zná. Poznal nás, co by porotce, na soutěži v Budapešti 2009, jeho tehdejší hodnocení patří do rodinného stříbra našeho sboru. Když jsem ho dnes potkal na vyhlášení výsledků a chtěl jsem mu poděkovat za jeho inspirace, sebral mi slovo s tím, že je velkým fanouškem našeho sboru a objal mě pevně, jako svého přítele. Holky ho milují a i já jsem byl zklamaný, že jsme opět přišli o příležitost vidět ho se sborem v akci.


Příjemnou náplastí bylo náhodné setkání se skladatelem Janem Vičarem, jehož „Kačenku“ jsme v květnu prováděli v Praze. Pan Vičar se s námi prošel městem a nakonec přijal pozvání k cestě naším autobusem na večeři. Cestou nám vyprávěl o atmosféře druhého koncertu šampionů, který navštívil.

Děti, jako by nebyly unavené posloucháním, přišly s návrhem účastnit se kvůli Puellkám obrovského sborového koncertu v Mežaparku, kde 15 000 zpěváků různých sborů světa chystalo společným koncertem zakončení první části olympiády. Nad Rigou se ale přehnala bouřka a silný déšť nás zahnal do naší ubytovny, kde každý strávil večer podle svého.

Děti si svůj volný program zaslouží. Stejně, jako pondělní plánované moře v letovisku Jurmala, odkud vyrazíme domů do Čech o osmé hodině večerní. Dojezd do Jablonce tak, dá-li Pán Bůh, stihneme podle původního plánu v úterý někdy mezi 16 a 18 hodinou.
Comments