Aktuality‎ > ‎

EDMUND PASCHA A JEHO 200 DĚTÍ

přidáno: 19. 1. 2017 2:08, autor: Romana Císařová   [ aktualizováno 19. 1. 2017 3:11 ]

Zakázka byla nekompromisní: Do scénického projektu vánoční mše měla režisérka Magdalena Švecová zapojit všechna sborová oddělení jabloneckého dětského sboru IUVENTUS, GAUDE! Dcera hudebního skladatele Jaroslava Krčka měla velmi nesnadný úkol a když po prvním soustředění ke všemu vážně onemocněla, nastaly řediteli jablonecké ZUŠky a panu sbormistrovi těžké chvíle. Ještě 4 dny před premiérou nebylo jisté, zda se obě vyprodaná představení nezruší. 11. prosince se ale v jabloneckém divadle stal doslova zázrak.






Tradice vánočních projektů Základní umělecké školy v Jablonci nad Nisou sahá do roku 2009, kdy dětský pěvecký sbor Iuvenus, gaude! na svém vánočním koncertě poprvé provedl verzi tzv. Dětské rybovky. Pěvecké party byly sbormistrem Tomášem Pospíšilem upraveny pro dětské hlasy, orchestr i sóla byly svěřeny učitelům a jejich dětem a vzniklo představení, ke kterému se jablonecká ZUŠka vrátila ve scénické podobě ještě dvakrát. Mezitím sbor připravil vánoční představení s hudebně - tanečním divadlem Chorea Bohemica a spoluvytvářel vánoční projekt tanečního oddělení s pásmem podkrkonošských koled v úpravě Milana Uherka. 
Loňské prázdninové setkání s režisérkou Magdalenou Švecovou mělo jasný cíl – vytvořením nové spolupráce navázat na úspěšné scénické představení Rybovy České mše vánoční pod vedením režiséra Václava Bárty z prosince 2015. Režisérka Švecová nás ale velmi rychle přesvědčila, abychom místo tradiční „ryby“ zkusili naservírovat v předvánoční době jabloneckému publiku podobně kouzelnou mši slovenského skladatele 18.století Edmunda Paschy. 

Rodák z Kroměříže působil jako františkán většinu svého života na Slovensku a jeho nejznámější dílo, Vianočná omša F dur ze sborníku Harmonia pastoralis bývá někdy připisována jeho současníku, skladateli, taktéž františkánu Josefu Zrunkovi. Originální kompozice má své jedinečné kouzlo jak ve své modalitě (většinou v lydické tónině), tak v obsazení nástrojů, o které se velmi přičinil hudební skladatel Jaroslav Krček. V klasickém komorním obsazení můžeme zaslechnout pastýřské trouby, fujaru, zvonky, grumle i vozembouch. Krčkova jedinečná úprava zapojuje i nepůvodní zobcové flétny nebo trumšajt. Dílo je hudebně velmi svěží, originalitou oplývá zejména část Benedictus, kdy samostatné použití první slabiky slova vtipně napodobuje zvuk bečících ovcí. 

Poslechem průzračné lidové kompozice si mše jablonecké protagonisty okamžitě získala a koncertní sbor začal již v létě s nácvikem poměrně snadných jedno až dvouhlasých partů. Paní režisérka pro jablonecké představení moudře vyškrtla některé části, kde Pascha inklinuje k vážnějšímu uměleckému výrazu a tak ve mši zůstala pouze ryzí valašská melodika. Scénu na základě tradičního děje cesty do Betléma pojala velmi originálně. Děti v příběhu vystupují jako nezbedný kostelní sbor, který zlobí pana sbormistra při zkoušce na mši (Kyrie) a neustále nabourává vyučování učitelů latiny (Gloria, Credo). Typické střídáni latinských a moravsko-slovenských textů takto vyřešila režisérka velmi vtipně. Nakonec se děti uchvácené hvězdou dostanou až do Betléma, kde obdarují Ježíška svými dary (Sanctus) a přijmou jeho světlo, aby ho nesly i ostatním lidem (Agnus Dei). 
Jak již bylo řečeno, významnou úlohu zde hrála i všechna přípravná oddělení dětského sboru. Původní požadavek pana sbormistra, aby přípravné sbory vystupovaly mezi jednotlivými částmi mše pouze koncertně, pojala režisérka velmi kreativně. Nejen, že splnila logisticky nesnadný úkol, ale všech 6 sborů jablonecké ZUŠky zapojila do děje i scénicky. Tak mohla počítat s hojným zapojením pastýřů (pětadvacetičlenný chlapecký sbor), andělů (padesátičlenný předkoncertní sbor), oveček (nejmladší oddělení). Na scéně si zahrály i selky (dívčí sbor 2. a 3.tříd) a mládež radující se ze sněhové nadílky (komorní sbor bývalých členů sboru). Propriální části mše vytvořila Švecová užitím koled z pera stejného autora, celek tak zůstal hudebně kompaktní. Jedna z koled, „K horám, chaso, k horám“, se stala tématem celého děje a dala název i celému představení. Podobně jako mše, i všechny Paschovy koledy prošly zdařilou úpravou Jaroslava Krčka. 

                  

Sólových pěveckých partů se tradičně chopili učitelé zpěvu Základní umělecké školy. Zkušenosti Jarmily Klokočníkové v alteraci její žákyně Terezy Glosové, Blanky Šubrtové a ředitele školy Vítka Rakušana byly velkým příkladem pro davy méně či více zkušených sborových zpěváčků. Charizmatickou postavou byl náměstek hejtmana a bývalý starosta města Jablonce nad Nisou, Petr Tulpa, veliký fanda nejen sborového zpěvu s moravskými kořeny, který, jako představitel jedné z hlavních rolí, basovými sóly ztvárnil nenapodobitelnou hereckou a pěveckou roli ryzího amatérismu v nejlepším slova smyslu.  
Velikým štěstím pro celý projekt bylo zapojení instrumentálního souboru Campanula Bohemica, složeného převážně ze studentů Hudebního gymnázia v Praze. Soubor, který pan Krček založil, podal pod současným vedením Magdaleny Švecové takřka profesionální výkon. Cenné byly především jeho zkušenosti s interpretací lidové muziky. Představení řídil sbormistr Tomáš Pospíšil. 

            


 












Jak již bylo v úvodu řečeno, příprava tak personálně početného projektu byla vlivem zdravotních komplikací režisérky a následnému nedostatku času provázena velkými nejistotami. Díky obrovské energii a ochotě všech zúčastněných podpořit projekt, díky obrovské a organizačně bezchybné pomoci obětavých sborových „mamin“ a zejména díky jasné představě režisérky Švecové bylo po sobotní generálce jasné, že po dvou společných setkáních vzniklo v Jablonci něco jedinečného. 

Hodnotu celého projektu spatřuji ve dvou skutečnostech: 
Vzácná je možnost, kterou dostalo 200 předem nevybíraných dětí jedné části hudebního oboru. Projekty, kde se setkávají děti různých oborů a nebo děti jednoho oboru si mohou vyzkoušet činnosti oborů jiných, naplňují beze zbytku poslání Základní umělecké školy.  
Uměleckou hodnotou pak vidím ve scénickém tvaru, který bych se nebál přirovnat k vzácným choreografiím Aleny Skálové. Hravé zapojení dětí (pohyb živých stromečků v Credu), rostoucí salášky s vybíhajícími zvonícími ovečkami (Benedictus) v kombinaci světel a barev valašských kostýmů vytvořil obraz vzácných malovaných betlémů. Právě díky nečekanému zrodu působivého celku se v týdnu po představení uskutečnila i repríza v pražském divadle U Hasičů. Ač byla díky neúčasti nejmladších sborů ochuzena o mnohé scény, ohlasem se vyrovnala oběma jabloneckým představením.

Osud scénického uchopení Paschovy mše je pro příští Vánoce ještě nejistý, avšak spolupráce s Magdalenou Švecovou inspirovala Vítka Rakušana a Tomáše Pospíšila k plánům zrealizovat scénicky na jaře kantátu Otvírání studánek Bohuslava Martinů.
 
Možnost scénického projevu dává sborovému zpěvu zcela nový rozměr a děti všech oddělení v novoroční anketě projevily divadelním projektům jednoznačnou podporu. Kéž se vynaložená energie promění v užitek, který zůstává dětem pro celý život.

MgA. Tomáš Pospíšil – sbormistr DPS Iuventus, gaude!




Projekt byl finančně podpořen Magistrátem města Jablonec na Nisou. Krásné "zdravé" dárky poskytla jablonecká společnost Kitl s.r.o. Moc děkujeme!



Comments